Bylo mi tak 13 let, když jsem začala pociťovat menší zdravotní obtíže a nevolnosti, častěji než tomu bylo třeba u mých spolužáků. Byla jsem hrozně unavená a to nejen fyzicky. Jsou to běžné problémy, které jednou za čas potkají každého, proto nikoho ani nenapadlo, že by mi něco opravdu mohlo být. Po čase se k tomu přidali i běžné nemoci, angíny, chřipka, časté afty, dlouhé léčení… Brzy mě tak všichni měli za simulanta, lemru, hypochondra… Doktoři stále vše sváděli na únavový syndrom a špatnou imunitu. Cpala jsem do sebe vitamíny horem dolem, dělala jsem vše, co by tomu mohlo pomoci. Rodiče se kvůli mně mohli přetrhnout. To všechno bez výsledku. Později jsem se začala i nadměrně drbat na rukou a ve vlasech. Doktoři už byli unavení s našimi neustálými problémy. Dokud se naši neseznámili s našimi nynějšími kamarády, jejichž syn měl za sebou ty samé potíže. Doporučili nám svého doktora a bingo! Bylo mi 15 let a konečně diagnostikovali celiakii. Ihned mi nařídili striktní bezlepkovou dietu. Nebudu vám lhát, jako dítě jsem si to příliš nedokázala představit, v očích puberťáka se vám tak spíš hroutí svět a říkáte si ‚‚Proč právě já?‘‘. Naštěstí to byli jen prvotní dojmy, kdy vám jako dítěti dochází pouze to, že jste opravdu nemocní, poprvé slyšíte všechny ty podivné názvy, které zní hrozně vážně, a vám vůbec nedochází, že by opak mohl být pravdou. Dnes už naštěstí vím, že bych se mohla potýkat s daleko horšími věcmi, než je právě moje diagnóza, tím spíš, že je tomu už dvanáct let a já se nikdy necítila lépe. Pokud se potýkáte s podobným problémem, věřte, že v tom zdaleka nejste sami. A pak také v dnešní době plné možností, si kolikrát ani neuvědomíte, že nějaký máte.
Bezlepková dieta je čím dál víc rozebíraným tématem a není to jen díky přibývajícím bezlepkářům. Sama mám ve svém okolí hned několik lidí, kterým celiakie nebyla přímo diagnostikována, i tak se ale potýkali s nevysvětlitelnými problémy, jako například časté bolesti břicha, přílišná únava, bolesti nohou… Většina z nich si často ani neuvědomovala, že takový problém mají, jak už jim to přišlo normální. Doporučila jsem jim na chvíli se lepku vzdát. Světe div se, výsledky to přineslo a dietu drží dodnes.
Výjimkou není ani dieta s čistě hubnoucím úmyslem. Už jsem se s tím setkala několikrát, u žen i mužů. Chcete-li něco shodit, omezte lepek nebo ideálně úplně vyřaďte. Krásným příkladem je i má sestra. Obě patříme spíš mezi ty lenivější, do cvičení jsme nikdy nebyly zrovna hrr. Zkusila dietu se mnou. V jejím případě, vzhledem k mé diagnóze, to byly doslova koláče (bezlepkové samozřejmě) bez práce.Za necelý půlrok zhubla téměř 8 kg a to bez cvičení.
Pokud jste se právě o své celiakii dozvěděli nebo zkrátka jen chcete vyzkoušet něco nového, nebojte se a pojďte do toho se mnou! Ráda se s vámi o své zkušenosti a tipy podělím.